ELIANT je určen pro lidi, kteří chtějí žít s kulturní rozmanitostí a se svobodnou volbou v Evropě:

Ve vzdělávacích záležitostech, ekonomických a sociálních reforem, ekologického zemědělství a integrativní medicíny.

Upřímně děkuji za velkou podporu!


Téměř 67.812 motivovaných lidí podepsalo petici v období 23. listopadu 2016 do 23. května 2017th.

Obr. 1: © xxxxxxx - fotolia.com

Jedna třetina všech jednoletých ve Spojených státech dnes využívá počítač ještě předtím, než se naučí chodit nebo mluvit. V Německu tráví v současné době 70% všech dětí ve věku 2-5 let půl hodiny denně s chytrým telefonem. Nejpoužívanější aplikací mezi šestiletými dětmi v Německu je Facebook. Všechny děti v předškolním věku sledují televizi, často mnohem déle než jednu hodinu denně.

Převážná většina dospělých lidí se domnívá, že je nevyhnutelné nebo dokonce užitečné, aby se dítě seznámilo s digitální technologií ve velmi raném věku. Tento názor se rozšířil zejména poté, co významní politici zodpovědní za oblast vzdělávání a výchovy začali veřejnost ohromovat vysokými investicemi do těchto technologií. Ještě děsivější je skutečnost, že se lidé nezajímají o rizika a vedlejší účinky digitálních technologií na děti. Čím je dítě mladší, tím větší rizika a vedlejší účinky pro dítě vznikají, je to z důvodu plasticity mozku v tomto raném věku. Čím mladší dítě, tím více je ohroženo falešnými stimuly a ničícími vlivy.

Obr. 3: © Patryk Kosmider - fotolia.com

Obr. 2: Toto není výchovná pomůcka, ale nebezpečný vysílač virtuálních dojmů, který přispívá k tomu, že se děti málo pohybují. Jedná se o falešnou stimulaci smyslů a izolování dětí od skutečného okolí. To stejné platí o nočnících s držáky na iPad, které by měli pomoci využít dokonce i čas strávený na nočníku k „učení“. Takováto zařízení ovšem neslouží „učení“, zabraňují dětem, aby fyzicky poznávaly samy sebe, což je v tomto věku zásadní.

Z tohoto důvodu jsou investice podporující zdravý vývoj dětí mnohem smysluplnější než investice do digitálního vzdělávání (viz obrázek). Prstové hry například zlepšují matematické schopnosti a rozvoj čelního laloku dětského mozku. Počítače (tablety) tento účinek nemají, protože ke kognitivnímu rozvoji dochází v těch částech mozku, které dostávají signály z aktivovaných smyslových a motorických oblastí.

Obr. 4: © Manfred Spitzer

Obr. 4: Míra návratnosti investic ve vztahu k věku – školka, škola, profesní život. Inverzní vztah mezi věkem a rychlostí učení vykázán jako pokles návratnosti investic vzdělávacích institucí během života člověka (podle Heckman, 2006). Křivka naznačuje, jak se rychlost učení v průběhu života snižuje. Každý, kdo si zahraje hru „Memory (paměť)“ se čtyřletým dítětem, si to může vyzkoušet. Z tohoto důvodu chtějí vzdělávací instituce co nejintenzivněji využít kapacity dětí rychle se učit během prvních tří let jejich života a využívají k tomu média. Tento způsob vzdělávání ovšem nepředstavuje konstruktivní investování do vzdělávání, jak ukazují následující řádky.

Co jsou konstruktivní investice do vzdělávání?

Jeden z nejdůležitějších výsledků z oblasti výzkumu mozku z posledních let ukazuje, že děti se nejlépe učí pohotovosti, chůzi, mluvení a myšlení pomocí aktivit, které sami řídí – metodou pokus -omyl, volnou hrou a imitací v přímém kontaktu s ostatními. Televize puštěná jako kulisa zamezuje rozvoji jazyka, stejně jako to dělají i elektronické knihy, které se samy nahlas čtou, nebo používání jiných digitálních médií. Nejdůležitějšími faktory, které podporují rozvoj jazyka a uchopování pojmů, jsou dialog s dítětem nebo čtení dítěti nahlas z knížky a následný rozhovor o přečtené pasáži – čím více, tím lépe. Děti z vyšší společenské třídy slyšely při vstupu do školy o 30 milionů slov více než děti z nižší společenské třídy (Hart and Risley, 1995). Jejich řečová centra jsou proto lépe trénovaná a mají posléze i lepší možnosti uplatnit se na začátku jejich akademické kariéry.

Obr. 5: © Tatjana Posavec

Obecně bychom mohli říci: Mozek si „nestahuje“ znalosti. Mozek se naopak vyvíjí tím, že se aktivně používá: Když dítě pozoruje, objevuje, prozkoumává, poslouchá, dotýká se, přičichává si a ochutnává, rozvíjí soucit a sympatii a také schopnost myšlení, mluvení a jednání. Každá lidská činnost, kterou člověk sám určuje, je doprovázena konstruktivní aktivitou mozku. Zároveň představuje stimul pro další rozvoj.

Na rozdíl od počítače, který má různé moduly na zpracování a uchování informací, neprobíhá zpracovávání a ukládání v lidském mozku odděleně. Když mozek zpracovává informaci, spojení mezi nervovými buňkami se mění a stejné nervové buňky pak také informaci ukládají. Čím více toho mozek zpracoval, tím více toho uložil a tím lépe umí zpracovávat informace. Čím více jazyků někdo ovládá, tím lehčí je naučit se další cizí jazyk. Jazyková centra v mozku se „nezaplní“; naopak, čím více toho uložila, tím více toho jsou schopna uložit dále! Tento způsob paradoxního ukládání platí pro všechny lidské dovednosti – čím více hudebních nástrojů člověk ovládá, čím více nástrojů je schopen používat, čím více knih na určité téma člověk přečetl, tím jednodušší je naučit se používat další nástroj nebo prostředek nebo přečíst další knihu na dané téma.

Obr. 6: © Kristin Gründler - fotolia.com
Obr. 7: © Tatjana Posavec

Aktivita, kterou člověk sám řídí, pomáhá rozvíjet mozek a fyzické tělo. Schopnost koncentrace se vyvíjí zejména v prvním roce života. Děti na těchto dvou obrázkách nám ukazují, jak se to dělá.

Z tohoto důvodu je důležité nabídnout dětem a mladým lidem co nejrozmanitější vzdělání a zejména podporovat smyslové a motorické schopnosti. Neexistuje nic méně vhodnějšího pro cvičení senzorické a motorické části mozku než neustále jezdit prstem po skleněném povrchu bez jakékoli senzorické diferenciace.

© Urachhaus Verlag

Obr. 8: Jezdit prsty po neurčitém povrchu nevede k motorickému ani senzorickému učení. Protože oblasti mozku, které obdrží signály ze senzorických a motorických oblastí, jsou schopné lepšího mentálního výkonu, připravuje pohybování rukou po tabletu dítě o možnost komplexnějšího myšlení.

© Urachhaus Verlag

Obr. 9: Když poprosíte čtyřleté dítě, aby vzalo do ruky jehlu, tužku, klíče, vajíčko, ucho kbelíku, nebo aby uchopilo do ruky tyčku, dítě učiní spontánně a automaticky všechny nutné a komplikované pohyby rukou, aby se přizpůsobilo váze, velikosti, kvalitě povrchu daného objektu, a to bez viditelného vynaložení zvláštního úsilí. Když dělá takovéto úkony, jsou v činnosti všechny jeho smysly.

To samé platí pro sociální schopnosti dítěte. Ani ty se necvičí užíváním tabletu, ale v osobním kontaktu s druhým člověkem. Každý člověk je unikátní a nemůžeme ho naprogramovat.

© Urachhaus Verlag

Obr. 10: Tato fotografie neukazuje pouze aktivitu, kterou dítě samo řídí, ale také skutečnost, že dospělý pozoruje dítě se zájmem. Dítě se v takové situaci cítí dobře a je stimulováno k dalším aktivitám, které samo řídí.

Jaké jsou negativní důsledky používání digitálních médií v raném věku?

U dětí, které tráví hodně času před obrazovkou nebo používají často digitální média, byly zjištěny následující poruchy nebo omezení:

  • poruchy ve vývoji řeči a pozornosti (Zimmerman et al. 2007),
  • nižší úroveň dosaženého vzdělání (Hancox et al. 2005),
  • tendence k obezitě (Hancox et al. 2004),
  • dispozice ke kriminálnímu počínání (na základě antisociálního chování) (Robertson et al. 2013).
  • Pravidelné používání ovládacího panelu na počítačové hry vede k horším známkám ze čtení a psaní i k problémům s chováním ve škole (Weis & Cerankosky 2010).
  • Čím více času tráví mladí lidé před obrazovkou, tím méně empatie cítí vůči svým rodičům a přátelům (Richards et al. 2010).
  • Používání chytrých telefonů vede u mladých lidí k nižším výkonům ve škole, k menší spokojenosti v životě a k nárůstu depresí (Lepp et al. 2014), k poruchám pozornosti (Zheng et al. 2014), krátkozrakosti, k poruchám spánku a k závislostem. Více než 60% uživatelů chytrých telefonů se navíc obává toho, že promeškají něco důležitého, že jim někdo používání telefonu zakáže a že nebudou spojeni s ostatními uživateli. Tyto obavy vedou k ještě častějšímu používání telefonů, což může vést až k závislosti.

Výše zmíněné účinky pozorují každodenně rodiče dětí, vychovatelky a učitelé, a jsou vědecky prokázané, zatímco pozitivní účinky digitálních technologií na emoční, spirituální nebo fyzický vývoj dětí nejsou vědecky vůbec doloženy. Ve zkratce lze říci: Škody byly prokázány, užitečnost nikoliv!

Obr. 11: © fotolia, Mina Stefanovic

To však neznamená, že jsme proti technologiím – usilujeme o ochranu dětství jako období nutného k rozvoji dítěte, v zájmu dítěte a dětských práv tak, aby byli posléze mladí lidé a dospělí kompetentními uživateli technologií – na jejich správném místě.

Dobrý příklad z Jižní Koreje!

Pediatři ze Spojených států již léta varují před výše zmíněnými riziky a vedlejšími účinky. Požadují, aby velmi malé děti neměly žádný přístup k digitálním médiím a starší děti daleko menší přístup ke všem médiím než v současné době. Politici v Jižní Koreji se těmito radami začali řídit. Jižní Korea je tak první zemí, kde vláda začala již v roce 2015 zákonem chránit mladší generaci před nejhoršími účinky nových technologií.

Obr. 12: © xxxxxxx - fotolia.com

Člověk mladší 19 let, který si chce pořídit chytrý telefon, musí mít nainstalován software, který (1) blokuje přístup k násilí a pornografii, (2) zaznamenává četnost používání během dne a posílá o tom zprávu rodičům, (3) přeruší spojení k serverům s hrami po půlnoci. Tato digitální velmoc ukazuje světu, jak si je vědoma důležitosti ochrany budoucích generací před riziky a vedlejšími účinky digitálních technologií. Jižní Korea má nejrozvinutější digitální infrastrukturu na světě a produkuje nejvíce chytrých telefonů. Již 90 % všech dětí mezi desátým a devatenáctým rokem je krátkozrakých a více než 30 % všech dětí a mladistvých je závislých na chytrých telefonech.

Chceme čekat na to, až se tyto problémy objeví i v Evropě?

Aktivní bychom měli být všichni!

Zdraví a vzdělání další generace (naší budoucnosti) ani základní pilíře naší svobodné demokratické společnosti nemůžeme ponechat napospas ekonomickým zájmům nejbohatších společností světa! Proto požadujeme, aby naše vzdělávací zařízení, zejména školky, předškolní zařízení a jesle, zůstaly bez vědecky prokázaných negativních vlivů na naše děti! Tímto naším požadavkem chceme pouze hájit základní hodnoty naší společnosti proti velmi silnému ekonomickému lobby. Pokud nebudeme v této oblasti aktivní, bude to znamenat, že necítíme dost odpovědnosti vůči příští generaci. Našim dětem jsme koneckonců zanechali již dostatek problémů, včetně dluhů, konfliktů a planety zanesené odpady.

Obr. 13: © Tatjana Posavec

DĚKUJEME

každému aktivnímu občanu, každému odborníkovi i každé instituci, kteří podpoří tuto výzvu k akci. Čím více nás bude, tím lépe budeme moci zdůraznit důležitost našeho stanoviska politikům zodpovědným za oblast vzdělávání. S našimi aktivitami chceme začít v první čtvrtině roku 2017.

S vřelým přáním a nadějí, že tato výzva k akci poslouží ochraně dětství a důstojnosti dětí –

Prof. Dr. med. Dr. phil. Manfred Spitzer, Dr. med. Dr. hc. Michaela Glöckler, Dr. med. Silke Schwarz, Elisabeth von Kügelgen, Dagmar Scharfenberg, Beate Wohlgemuth, Oliver Langscheid, Michael Wetenkamp, Frank Linde, Johannes Stüttgen, Helga Kühl, Angelika Fried

a 600 účastníků sympózia „Právo na dětství“, organizovaného „Sdružením waldorfských školek“ dne 19. listopadu 2016 v Hannoveru.

Obr. 14: © Tatjana Posavec

Ačkoliv tuto petici iniciovalo německé Sdružení waldorfských školek, aliance ELIANT podpoří podobné iniciativy i ve Vaší zemi, jakmile se objeví někdo, kdo bude ochotný tuto iniciativu organizovat a propagovat. V každém případě jsme velmi vděčni za Váš podpis na podporu této německé petice.